Nakládačky od z farmy Živina nejsou obyčejné okurky – jsou ručně tříděné, naložené v láku podle receptury, která nechává vyniknout přirozenou chuť zeleniny bez zbytečných dochucovadel. Používají jen čerstvé české suroviny a každou sklenici dělají s důrazem na detail. Výsledkem je vyvážená chuť, která se hodí jak k chlebu se sádlem, tak k slavnostnímu talíři.
Tyhle nakládané okurky začínají na českých polích. Okurky jsou sklizené v plné svěžesti a do dvou dnů putují do sklenice. V láku z třtinového cukru, kvasného octa, mrkve, cibule, česneku, křenu a koření získávají bohatou a vyváženou chuť. Žádné zrychlené nakládání, žádné náhražky – jen trpělivost, kvalitní zelenina a receptura, která ctí tradiční řemeslo. Každá sklenice projde rukama lidí, ne stroje. A každá porce chutná jako malý návrat k tomu, jak měly nakládačky vždycky chutnat.
Složení: Okurky ve sladkokyselém nálevu. Okurky 53%, voda, třtinový cukr, ocet kvasný lihový, mrkev, jedlá sůl 1,2 %, cibule, česnek, kopr, křen, směs koření (hořčičné semínko, nové koření, pepř černý, bobkový list, hřebíček). Může obsahovat stopy skořápkových plodů, arašídů, sezamu, celeru a sóji.
Pasterováno. Minimální hmotnost pevného podílu: 290 g.
Hmotnost: 500 g
'Co pro vás znamená jídlo? Pro mě bylo odjakživa jedním velkým dobrodružstvím,' říká Martin Kudera, zakladatel Farmy Živina. 'To, že nejíst blbě je základ, jsem se naučil hlavně od mé babičky. Od dětství mi připomínala, že jíst se má vše v rozumné míře, že přidávat ovoce a zeleninu do každodenního příjmu má smysl a že je strava stavebním kamenem dobrého bytí. Moje gastro obzory se rozšířily už v 10 letech při cestě s rodiči do Kanady k našim známým, kteří nás tam provedli vyhlášenými gastropodniky. Už před dvaceti lety jsem ochutnal první sushi, učil se jíst humra a rozpoznat čerstvé dary moře od těch mražených. Kanada a Havaj mé chutě rozmazlily natolik, že jsem po návratu už nikdy nevkročil do školní jídelny a více času začal trávit doma v kuchyni. Vzdělával jsem se a zkoumal, jaký vliv má jídlo na naše zdraví, ekologii, udržitelnost a celkovou budoucnost lidstva. S pátráním po superpotravinách a jejich využití jsem objevil také kimchi. Shodou okolností jsem ho poprvé ochutnal v japonské restauraci a nakonec si ho zamiloval díky mému vietnamskému kamarádovi, který studoval v Koreji. Tento mix asijských vlivů vlastně vystihuje i to, co mě na asijské kuchyni baví – kombinace různých chutí, konzistencí a textur v sobě skrývá ohňostroj požitků a vjemů,' dodává.
